Sledujte aktuální info o ekonomických dopadech opatření přijatých v souvislosti s nynější pandemickou krizí pravidelně v sekci Novinky nebo si objednejte zasílání našeho bezplatného Newsletteru.

MENU
Novinky

Ekonomika se učí žít s COVIDem

Q1 a Q2 byly plné otazníků a předpovědi ekonomů se od sebe zásadně odlišovaly. Ekonomickému prostředí vládla nejistota i kvůli omezenému množství informací o viru samotném. To pak znemožňovalo odhadovat kroky jednotlivých vlád a dopad přijatých opatření.

16.10.2020, Tomáš Jurík

Ne, že by nyní byla situace dramaticky odlišná. Ale s přibývajícím množstvím informací o virové nákaze a také ohledně reakcí ekonomik jednotlivých států na přijatá opatření se zmenšuje i rozptyl předpovědí analytiků. V aktuálním měsíci vydaly dvě z hlavních pojišťoven pohledávek nové studie s ekonomickými analýzami a očekáváním. Jejich vstupy jsme použili pro aktuální ekonomicko-analytický článek.

Z poklesu světového obchodu vyšla vítězně Čína

Pokles celosvětového HDP v roce 2020 bude nakonec záviset na případných dalších opatřeních přijatých do konce roku. Pojišťovny se ale v zásadě shodly na tom, že se bude pohybovat na úrovni -4,7 až -4,8 % s tím, že v roce 2021 by se část ztrát měla vykompenzovat růstem ve výši 4,4 až 4,6 %. Aktuální situace má na jednotlivé země a jejich ekonomiky výrazně rozdílný vliv. Předpokládaný vývoj shrnují přiložené grafy.

   

Světový obchod se zbožím se vzpamatovává z první vlny rychleji, než tomu bylo při poslední ekonomické krizi v roce 2009. Je však jasné, že služby byly v tomto směru zasaženy více a nad mnohými odvětvími stále visí vzhledem k aktuálnímu vývoji opatření otazník. Celosvětový obchod poklesne v roce 2020 o 13 %, což je o 2% body méně, než byl předpoklad z prvního pololetí. V roce 2021 by měl obchod naopak narůst o 7 %.

Vývoj světového obchodu se zbožím a porovnání dvou posledních krizí     Vývoj světového obchodu (porovnání objemu a hodnoty)

Aktuálním vítězem je v tomto směru Čína. Vzhledem k povaze režimu s centrálním řízením byla země schopná přijmout rychlá a drastická opatření, která by se v demokratických zemích západního typu prosazovala jen těžko. To pomohlo dostat virus poměrně rychle pod kontrolu a dnes Čína opět běží na plné obrátky (samozřejmě v rámci možností ostatních zemí jako obchodních partnerů). Čína tak navýšila podíl na světovém obchodě z 13 % před krizí na současných 27 % a pravděpodobně jako jediná velká ekonomika skončí rok 2020 v černých číslech s očekávaným růstem 1,9 %.

S aktuální pandemickou situací se však stále častěji začíná hovořit také o možnosti vývoje dle scénáře W, což by znamenalo další pokles před opětovným návratem ekonomiky do předkrizového stavu. Pravděpodobnost takového scénáře je zhruba 30%.

Státní podpůrné programy – adresné či plošné řešení?

Programy na podporu podnikatelského i občanského sektoru se mezi jednotlivými zeměmi významně liší. Dnes lze jen těžko odhadnout, jak přesně se odrazí na vývoji ekonomiky v dané zemi. Jsou státy, které upřednostnily plošný přístup jako Německo (a v první vlně i Česko), a země, které se snaží podporovat firmy adresně jako např. Slovensko. Z toho vyplynula i výše finančních prostředků, které byly použity v jednotlivých zemích. Správnost přístupu následně ovlivní výši nárůstu nezaměstnanosti, počet insolvencí, celkový dluh země i růst či pokles HDP. Je jasné, že aktuální situace zatím zakonzervovala existující stav a v ekonomikách zemí tak přežívá i velké množství „zombie společností“. Na řadu otázek odpoví už první pololetí roku 2021.

Jak firmy reagují na nejistotu? Vyšší depozita a nižší investice!

Zároveň je jasně patrný trend směrem k hromadění depozit na úkor investic. Je to způsobeno zejména obrovskou nejistotou z budoucího vývoje. Firmy tak odkládají své investiční plány do vzdálenější budoucnosti. Avšak nejen ty. I u obyvatelstva je zřejmý stejný přístup, jak je vidět v následujícím grafu s osobními vklady obyvatel v USA.

Vývoj osobních vkladů v USAZahraniční investice

„Zakonzervované“ insolvence

Aktuální vývoj by měl mít jasně negativní vliv i na nárůst insolvencí. Jak jsme se ale již zmiňovali, podpůrná opatření jednotlivých vlád způsobila, spolu se změnami v legislativách zemí uvádějící do života novou či zjednodušenou formu ochrany před věřiteli, že počet insolvencí naopak celosvětově poklesl o 6 %. Podobný scénář sledujeme i v případě Slovenska a České republiky. Při porovnání let 2021 a 2019 se však očekávání pojišťoven nemění. Mělo by dojít k více než 30% nárůstu.

Vývoj globálního insolvenčního indexu, který pravidelně vyhodnocuje společnost

Některá odvětví se budou s důsledky krize vyrovnávat až do roku 2023

Jsou odvětví, která byla zasažena krizí jen minimálně. V některých případech odvětví dokonce rostla i během krize. Jde zejména o zemědělství a farmaceutický průmysl. Poměrně dobře a rychle by se měla s krizí vypořádat i odvětví IT, chemického průmyslu či stavebnictví. Naopak významně jsou postižena odvětví automotive, jehož problémy začaly už před krizí, oblast hutnictví, energetický a textilní průmysl, letecká doprava či retail s výjimkou potravin. V grafu od EH je vidět odhadovanou délku zotavení a v grafu od Coface zase dopad na obrat a zadluženost jednotlivých odvětví.

Doba návratu jednotlivých odvětví na předkrizovou úroveň     Vliv COVIDu na obrat a zadluženost jednotlivých odvětví

Přidáváme i celkový přehled aktuálního hodnocení odvětví v jednotlivých regionech od společnosti Coface:

Aktuální hodnocení odvětví pojišťovnou Coface

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít