Buďte v obraze! Sledujte zpravodajství o aktuálním ekonomickém vývoji v tuzemsku i ve světě v sekci Novinky nebo se přihlaste k odběru našeho bezplatného Newsletteru.

MENU
Vše

Ekonomika se učí žít s COVIDem

Q1 a Q2 byly plné otazníků a předpovědi ekonomů se od sebe zásadně odlišovaly. Ekonomickému prostředí vládla nejistota i kvůli omezenému množství informací o viru samotném. To pak znemožňovalo odhadovat kroky jednotlivých vlád a dopad přijatých opatření.

16.10.2020, Tomáš Jurík

Ne, že by nyní byla situace dramaticky odlišná. Ale s přibývajícím množstvím informací o virové nákaze a také ohledně reakcí ekonomik jednotlivých států na přijatá opatření se zmenšuje i rozptyl předpovědí analytiků. V aktuálním měsíci vydaly dvě z hlavních pojišťoven pohledávek nové studie s ekonomickými analýzami a očekáváním. Jejich vstupy jsme použili pro aktuální ekonomicko-analytický článek.

Z poklesu světového obchodu vyšla vítězně Čína

Pokles celosvětového HDP v roce 2020 bude nakonec záviset na případných dalších opatřeních přijatých do konce roku. Pojišťovny se ale v zásadě shodly na tom, že se bude pohybovat na úrovni -4,7 až -4,8 % s tím, že v roce 2021 by se část ztrát měla vykompenzovat růstem ve výši 4,4 až 4,6 %. Aktuální situace má na jednotlivé země a jejich ekonomiky výrazně rozdílný vliv. Předpokládaný vývoj shrnují přiložené grafy.

   

Světový obchod se zbožím se vzpamatovává z první vlny rychleji, než tomu bylo při poslední ekonomické krizi v roce 2009. Je však jasné, že služby byly v tomto směru zasaženy více a nad mnohými odvětvími stále visí vzhledem k aktuálnímu vývoji opatření otazník. Celosvětový obchod poklesne v roce 2020 o 13 %, což je o 2% body méně, než byl předpoklad z prvního pololetí. V roce 2021 by měl obchod naopak narůst o 7 %.

Vývoj světového obchodu se zbožím a porovnání dvou posledních krizí     Vývoj světového obchodu (porovnání objemu a hodnoty)

Aktuálním vítězem je v tomto směru Čína. Vzhledem k povaze režimu s centrálním řízením byla země schopná přijmout rychlá a drastická opatření, která by se v demokratických zemích západního typu prosazovala jen těžko. To pomohlo dostat virus poměrně rychle pod kontrolu a dnes Čína opět běží na plné obrátky (samozřejmě v rámci možností ostatních zemí jako obchodních partnerů). Čína tak navýšila podíl na světovém obchodě z 13 % před krizí na současných 27 % a pravděpodobně jako jediná velká ekonomika skončí rok 2020 v černých číslech s očekávaným růstem 1,9 %.

S aktuální pandemickou situací se však stále častěji začíná hovořit také o možnosti vývoje dle scénáře W, což by znamenalo další pokles před opětovným návratem ekonomiky do předkrizového stavu. Pravděpodobnost takového scénáře je zhruba 30%.

Státní podpůrné programy – adresné či plošné řešení?

Programy na podporu podnikatelského i občanského sektoru se mezi jednotlivými zeměmi významně liší. Dnes lze jen těžko odhadnout, jak přesně se odrazí na vývoji ekonomiky v dané zemi. Jsou státy, které upřednostnily plošný přístup jako Německo (a v první vlně i Česko), a země, které se snaží podporovat firmy adresně jako např. Slovensko. Z toho vyplynula i výše finančních prostředků, které byly použity v jednotlivých zemích. Správnost přístupu následně ovlivní výši nárůstu nezaměstnanosti, počet insolvencí, celkový dluh země i růst či pokles HDP. Je jasné, že aktuální situace zatím zakonzervovala existující stav a v ekonomikách zemí tak přežívá i velké množství „zombie společností“. Na řadu otázek odpoví už první pololetí roku 2021.

Jak firmy reagují na nejistotu? Vyšší depozita a nižší investice!

Zároveň je jasně patrný trend směrem k hromadění depozit na úkor investic. Je to způsobeno zejména obrovskou nejistotou z budoucího vývoje. Firmy tak odkládají své investiční plány do vzdálenější budoucnosti. Avšak nejen ty. I u obyvatelstva je zřejmý stejný přístup, jak je vidět v následujícím grafu s osobními vklady obyvatel v USA.

Vývoj osobních vkladů v USAZahraniční investice

„Zakonzervované“ insolvence

Aktuální vývoj by měl mít jasně negativní vliv i na nárůst insolvencí. Jak jsme se ale již zmiňovali, podpůrná opatření jednotlivých vlád způsobila, spolu se změnami v legislativách zemí uvádějící do života novou či zjednodušenou formu ochrany před věřiteli, že počet insolvencí naopak celosvětově poklesl o 6 %. Podobný scénář sledujeme i v případě Slovenska a České republiky. Při porovnání let 2021 a 2019 se však očekávání pojišťoven nemění. Mělo by dojít k více než 30% nárůstu.

Vývoj globálního insolvenčního indexu, který pravidelně vyhodnocuje společnost

Některá odvětví se budou s důsledky krize vyrovnávat až do roku 2023

Jsou odvětví, která byla zasažena krizí jen minimálně. V některých případech odvětví dokonce rostla i během krize. Jde zejména o zemědělství a farmaceutický průmysl. Poměrně dobře a rychle by se měla s krizí vypořádat i odvětví IT, chemického průmyslu či stavebnictví. Naopak významně jsou postižena odvětví automotive, jehož problémy začaly už před krizí, oblast hutnictví, energetický a textilní průmysl, letecká doprava či retail s výjimkou potravin. V grafu od EH je vidět odhadovanou délku zotavení a v grafu od Coface zase dopad na obrat a zadluženost jednotlivých odvětví.

Doba návratu jednotlivých odvětví na předkrizovou úroveň     Vliv COVIDu na obrat a zadluženost jednotlivých odvětví

Přidáváme i celkový přehled aktuálního hodnocení odvětví v jednotlivých regionech od společnosti Coface:

Aktuální hodnocení odvětví pojišťovnou Coface