Ekonomická realita v roce 2023? Výhled ve stínu války a energetické krize

Klíčový problém současnosti: ENERGIE

Problém České republiky a Slovenska spočívá zejména v tom, že nejrůznější opatření přicházejí na poslední chvíli a podnikatelské prostředí je významně nestabilní. O plánování nadcházejícího roku ani nemluvě. A tak se podniky (zejména s energeticky náročnými výrobními programy) dostávají do situace, kdy neumí svým obchodním partnerům nabídnout, či dokonce zafixovat ceny pro rok 2023. To samozřejmě značně omezuje jejich schopnost uzavřít smlouvy s dostatečnými objemy na příští rok. A to zase může mít přímý vliv na ekonomické výsledky firem i zaměstnanost. Přitom některé energeticky nejnáročnější podniky již svou výrobu dočasně utlumily, nebo dokonce stoply.

V této souvislosti je zajímavý graf prezentovaný společností Allianz, z něhož vyplývá, že na náhradě dodávek ruského plynu se mají celkově z více než třetiny podílet úsporná opatření. Naopak méně než třetinu tvoří alternativní zdroje dodávek. Představené schéma ale platí jen v případě mírné zimy. Pokud bude letošní zima tuhá, vznikne deficit ve výši až 300 TWh. To je špatná zpráva zejména pro země našeho regionu, které mají energeticky náročné hospodářství. Aktuálně nepříznivá situace se projeví na jejich ekonomickém vývoji markantněji:

O to významnější a pro firmy životně důležité je rychlé nasazení podpůrných mechanismů ze strany jednotlivých vlád.

HDP půjde opět dolů

To vše dopadne negativně zejména na Eurozónu, která se pravděpodobně v roce 2023 nevyhne recesi:

Zbytek světa na tom však nebude zase o tolik lépe. Růst globálního HDP se zpomalí z 2,7 % v roce 2022 na odhadovaných 1,5 % v roce 2023. Stejný scénář jako Eurozónu však s velkou pravděpodobností potká i USA, které se v roce 2023 podle společnosti Allianz propadnou do mírné recese – zámořská ekonomika konkrétně klesne o 0,7 %. V obou případech by měly být ekonomiky v červených číslech v prvních dvou kvartálech. Jedním z důvodů této předpovědi je aktuální snaha centrálních bank zpomalit inflaci zvyšováním úrokových sazeb, a to i za cenu případné recese.

Vysoká INFLACE s námi ještě chvíli zůstane

I přes tuto aktivitu centrálních bank však nadále pokračuje nárůst cen prakticky ve všech odvětvích a všech regionech. V roce 2023 se hlavní světové ekonomiky budou stále pohybovat v nadstandardně vysokém pásmu, ačkoliv inflační vrchol budou mít, alespoň jak se nyní zdá, již za sebou:

PMI pod 50

Tyto předpovědi pochopitelně nijak nezlepšují náladu v podnikatelském prostředí. Co je však ještě více alarmující a jen to potvrzuje oprávněnost očekávání dalšího zpomalování ekonomiky v roce 2023, je index PMI (Index nákupních manažerů). Tento ukazatel se propadl pod úroveň 50, což opět předznamenává blížící se recesi.

Co je index PMI a jak se počítá?
Index PMI (The Purchasing Managers‘ Index) je celosvětově používaný indikátor reflektující sentiment ve výrobě, resp. ekonomice. Počítá se pro více než 30 zemí a každý z národních PMI je založený na každoměsíčních průzkumech zaměřených na nové zakázky, stav zásob, výrobu, dodávky od dodavatelů a zaměstnanost. Jeho hodnota je udávaná v procentech – více než 50 % znamená zlepšení, hodnota pod 50 % indikuje zhoršení ekonomického výhledu.

INSOLVENCE: odložený nárůst se rozbíhá

Na počátku pandemie koronaviru (tedy v březnu 2020) očekávaly všechny pojišťovny pohledávek i další renomované ekonomické instituce nárůst insolvencí firem o 20–30 %. Podpůrná vládní opatření a legislativní úpravy ale tuhle předpověď přepsaly a situaci na nějakou dobu zmrazily. Po následném uvolnění opatření podniky (zejména v některých odvětvích) musely začít čelit realitě bez mimořádné legislativní ochrany.

Do toho vstoupila válka na Ukrajině a související energetická krize. Nepřekvapí tak, že se aktuální prognózy nárůstu insolvencí pohybují opět v desítkách procent. Dobrou zprávou prozatím zůstává, že se insolvence v zásadě dostaly jen na úroveň roku 2019. Situace se samozřejmě v různých zemích liší, nicméně globální index se v tomto srovnání drží na úrovni 2 %. Vývoj v oblasti insolvencí dokreslují grafy pojišťovny Allianz:

O něco horší zprávou je, že trh očekává další nárůst insolvencí a pojišťovny už na to začínají reagovat při upisování limitů. Zejména v nejkritičtějších odvětvích. Která to jsou? To ukazuje hodnocení odvětví pojišťovnou Coface, které se začíná plnit červenými šipkami naznačujícími zhoršení hodnocení daného odvětví v konkrétním regionu:

Podobně se začíná červenat i mapa zobrazující hodnocení rizikovosti jednotlivých zemí:

Čeká nás tedy turbulentní rok 2023. Inflace by se sice měla začít postupně snižovat, ale zejména za cenu zpomalení ekonomického růstu. Česká republika a Slovensko by se sice měly s velkou pravděpodobností recesi vyhnout, ale jelikož jsme exportně navázáni na země, které si jí projdou, bude to zejména pro některá odvětví těžký rok zkoušek.

Nejdůležitějším parametrem je však nárůst insolvencí. Pokud do hry nevstoupí další vládní opatření a ochranné mechanismy, lze počítat s nárůstem i pro rok 2023. Insolvenci se nemusí vyhnout ani podniky, které jsou pro ekonomiku důležité. Ať už z pohledu zaměstnanosti nebo z hlediska zabezpečení vstupů zpracovávaných v naší ekonomice. Proto je vhodné při plánování roku 2023 počítat i s nestandardními výpadky v oblasti obchodních pohledávek a připravit si řešení. Optimálně v podobě pojištění pohledávek.

Zdroj: Economic Research (allianz-trade.com), Economic Studies – Coface